Nechci, ale, kdybych
Taky se vám někdy zdá, že život je jen samé „ALE“? Vedla jsem naprosto běžný rozhovor, který se mi však v průběhu řeči vyjevil jako naprostá slátanina a výsledek nebyl prakticky žádný. Zjistila jsem, že většina mých rozhovorů končí neurčitě, jelikož slovíčko „nevím“ je velmi oblíbeným.[ více ]
neděle 15. leden 2012 00:24 | Reputace článku: 5,24 | Diskuze (6)
Pátek třináctého?
Nikdy jsem moc nevěřila na pověry. Snažila jsem se každého přesvědčovat, že na nějaké povídačce nic nestojí, a že se nehody a trapasy nedějí jen kvůli tomu, že je pátek třináctého.[ více ]
pátek 13. leden 2012 20:37 | Reputace článku: 4,93 | Diskuze (8)
Když někoho chytí někdo, jak jde žitem kdes
Velmi se stydím za svou zaostalost. Teprve nedávno se mi dostal do ruky generační román J. Salingera: Kdo chytá v žitě. Kniha mě naprosto pohltila, zvláště proto, že jsem se s ní částečně ztotožnila.[ více ]
středa 11. leden 2012 20:37 | Reputace článku: 6,59 | Diskuze (3)
Než zemřu
Žiju svůj život naplno? Co když mě zastihne nemoc, podlehnu jí a zemřu? Můžu s klidným svědomím říct, že jsem skutečně žila a ne přežívala? Můžu na férovku přiznat, že můj život byla spíše radost než starosti? Můžu se ohlédnout a před poslední cestou si vybavit pořádný zástup krásných vzpomínek?[ více ]
neděle 4. prosinec 2011 20:52 | Reputace článku: 3,62 | Diskuze (3)
Jako hovno na botě
Tento článek chci věnovat především ženám, které mají podobné zkušenosti jako já (nevylučuji, že se v tom mohou najít i někteří pánové) Není útěku! Každý máme svoje klíště a zároveň jsme pro někoho klíštětem. Jak se toho hmyzu, plevele, hovna (to je celkem jedno) máme zbavit? Existuje vůbec nějaká vakcína proti této infekci?[ více ]
neděle 4. prosinec 2011 20:42 | Reputace článku: 4,39 | Diskuze (1)
Sandra Šerhantová

Píšu postřehy ze života, především se ale zaměřuji na vztahy, psychické stavy člověka. Jelikož jsem žena, tak vše interpretuji z mého pohledu, tudíž jsou některé příspěvky lehce feministické.
Jsem ironická, cynická, občas negativní a příliš kritická - a to vše ovlivňuje mé psaní. Nejsem bůhvíjaká spisovatelka, spíš se snažím písemně ventilovat své pocity. Moc by mě bavilo přispívat do nějakého časopisu, ale jsem realista, a proto píšu "do šuplíku". I přesto však doufám, že si moje kratičké životní postřehy najdou nějakého čtenáře.











